Kdo hodnotí kvalitu muzeí a galerií?

Kritici, kurátorky, lektoři, badatelky, konzervátoři, techničky, marketéři, muzejní manažerky, zřizovatelé, grafické designérky nebo architekti – my všichni máme svou vlastní perspektivu, skrze niž posuzujeme kvalitu instituce. Pokud tyto různorodé pohledy něco spojuje, pak je to sociální bublina, kterou společně sdílíme. Při přípravě výstavy, návrhu expozice nebo rekonstrukci muzea „sedíme kolem jednoho stolu“ a diskutujeme o tom, co bychom měli návštěvníkům nabídnout. Do těchto debat vstupuje leckdo – kromě návštěvníků samotných a jejich vnímání dobrého muzea a galerie.

Během posledních dvou let jsme vedli desítky rozhovorů s odborníky z nejrůznějších domácích institucí. Pravidelně jsme se ptali: Proč do muzea lidé chodí? Co tam oceňují a co jim tam vadí? Zda organizace disponuje průzkumy potřeb a preferencí svých návštěvníků? Odpověď pak často zněla: „Žádné průzkumy nemáme.“

Co všechno tvoří návštěvnický zážitek?

Názorů a postřehů jsme slyšeli mnoho, my jsme však chtěli zjistit přesněji, co utváří návštěvnický zážitek. Zajímalo nás:

• Kde návštěva muzea začíná a kde končí?
• Jak jsou tyto kulturní organizace inkluzivní vůči různým skupinám návštěvníků?
• Nad čím lidé přemýšlejí, než zamíří na výstavu, a jak sdílejí své dojmy po jejím skončení?
• Co mohou instituce se staletou tradicí nabídnout návštěvníkům v éře umělé inteligence a virtuální reality?
• Jak mohou obstát v ekonomice pozornosti a dopaminové kultuře?
• Čím se dokážou odlišit od Netflixu, Instagramu, YouTube nebo ChatuGPT?

V Cabinet of Wonders hledáme způsoby, jak smysluplně využívat digitální technologie v muzejní praxi. Náš zájem však nebyl omezen pouze technologickým rámcem. Měli jsme ambici prozkoumat nejrůznější faktory ovlivňující muzejní zážitek – od servisu, který muzeum nabízí, přes vnímání výstavy až po požadavky na prostředí institucí.

Radosti a nepříjemnosti návštěvníků muzeí a galerií

Během explorativní části projektu jsme vedli hloubkové rozhovory s nejrůznějšími návštěvníky a zjišťovali jsme jejich zkušenosti s návštěvou muzeí a galerií.

Inspirovali jsme se metodou Pains and Gains, etablovanou v oblasti UX designu. V souladu s ní jsme nejprve identifikovali faktory, které návštěvnický zážitek zlepšují (radosti), a naopak ty, které jej kazí (nepříjemnosti).

Následně jsme vytvořili dotazník, který měl ověřit důležitost jednotlivých aspektů kvantitativně. Po zveřejnění nás překvapil velký zájem lidí, kteří se zapojili a sdíleli své zkušenosti z vlastní perspektivy a životní situace. Ze 703 respondentů jsme zahrnuli do analýzy 388 relevantních pravidelných návštěvníků muzeí a galerií.

Jaké jsou výsledky?

Výsledky průzkumu jsme podrobně analyzovali a zpracovali do 60 stránkového reportu. Vysvětlujeme v něm, jaký vliv má personál, vstupné, otevírací doba, popisky a relaxační zóny, stejně jako web, multimédia, audio vyprávění nebo interaktivní prvky na návštěvnický zážitek.

V prvních čtyřech kapitolách představujeme:

• Největší nepříjemnosti (nejintenzivněji vnímané negativní faktory)
• Nejčastější nepříjemnosti (negativní faktory zastoupené v českém prostředí nejčetněji)
• Největší radosti (nejintenzivněji vnímané pozitivní faktory)
• Chybějící radosti (pozitivní faktory, které návštěvníci v českém prostředí postrádají)

V dalších třech pasážích přinášíme vhled do zkušeností a hodnocení vybraných sociodemografických skupin, které představují klíčové návštěvníky muzeí a galerií. Stručně představujeme:

• Preference nastupující generace kulturních objevitelů (respondenti mezi 18–29 lety)
• Specifické potřeby rodičů a návštěvníků s dětmi
• (Drobné) rozdíly v prioritách profesionálů (pracovníci muzeí a galerií), zasvěcených (příbuzné obory) a laiků (vzdálenější obory)

V českém prostředí se jedná o nejrozsáhlejší průzkum tohoto typu, co víme. Věříme, že poznatky z perspektivy návštěvníků – podložené kvalitativním průzkumem i statistickými daty – budou cenným podkladem pro zlepšování muzejních služeb a pomohou všem, kdo usilují o přístupnější a inspirativnější návštěvnický zážitek.