Návštěvník muzea bez hlubší znalosti středověké ikonografie nerozumí sofistikované kombinaci symbolů na gotické deskové malbě. Návštěvnice, která se setkala s geologií naposledy na střední škole, zřejmě neocení vzácnost vzorků na mineralogické výstavě. Tradiční způsob řešení tohoto problém je, že za exponáty mluví kurátor. Většinou pomocí textů a popisků, které ale jen málokdy naplní očekávání všech čtenářů. Podle různých preferencí různých lidí, jsou buď příliš obsáhlé, nebo příliš stručné. Příliš odborné, nebo příliš povrchní. Příliš elitářské, nebo příliš populární. Mohou být napsány řečí, které návštěvník nerozumí, ať už se jedná o cizí jazyk nebo o cizí styl. Neumožňují konverzaci a nedokáží reagovat na individuálními zájmy. Jsou lineární a statické. Nejsou přístupné.

Exponáty mohou vyprávět

Nové technologie otevírají nové možnosti. Představte si umělou inteligenci, která je vytrénovaná na digitalizovaných muzejních sbírkách. Taková generativní AI je schopna propojit obecnější informace z velkých jazykových modelů s tématem výstavy i s poznatky o konkrétních exponátech. Dokáže odpovědět na jakoukoliv otázku o jakémkoliv vystaveném předmětu. Navíc umí vyprávět interaktivně a personalizovaně. Zvládá mluvit všemi světovými jazyky i upravit styl řeči, aby byl srozumitelnější pro daného člověka. Má schopnost být vážná i zábavná. Poskytne přiměřenou míru detailu, ať už mluví k odborníkovi, nebo k nováčkovi. Umí odpovídat na otázky. Dokáže zohlednit preference konkrétního návštěvníka a podle nich směřovat rozhovor. Dialog s ní povzbudí zájem a vtáhne do hry více lidí.

Socha vědce se smartphonem, 19. století. Generováno s pomocí MidJourney v6. Prompt: 19th century stone sculpture of a scientist holding smartphone and talking, soft light grey background, softbox

Historické osobnosti mohou ožít

Generativní umělá inteligence nemusí komunikovat jen jako „éterická entita” v neutrální formě. Jednou ze schopností, kterou jazykové modely velmi dobře ovládají, je tzv. role-playing, tedy formulování zpráv způsobem, jakým by odpovídal člověk s určitým typem znalostí a zkušeností. Obvykle se tato vlastnost využívá, když se uživatel snaží blíže specifikovat, jaký výstup potřebuje získat. Například.: „Představ si, že jsi profesorem dějin umění. Navrhni mi procházku po centru Prahy.” nebo „Představ si, že jsi šéfkuchařem v michelinské restauraci, jaká jídla bys mi doporučil ochutnat při návštěvě České republiky”.

Podobným způsobem lze postupovat i při napodobování konkrétních osob. „Představ si, že jsi Václav Havel. Popiš mi nejdůležitější okamžiky Sametové revoluce.” Za předpokladu, že byl daný model trénován na dostatku dat o Václavu Havlovi, například na článcích o něm či na jeho publikacích, bude schopný napodobit Havlovu odpověď. I v případě, kdy základní model těmito informacemi nedisponuje, lze je dodatečně vložit, a tak vytvořit repliku libovolné osobnosti. Jak by asi vypadala prohlídka Národního muzea v podání Františka Palackého? Nebo návštěva památníku na Vítkově ve společnosti virtuálního legionáře naučeného na záznamech z projektu Paměť národa?

VR headset z 19. století. Generováno s pomocí MidJourney v6. Prompt: 19th century VR headset, brass and leather, scientific instrument, soft light grey background, softbox

Exponáty lze znovu ukázat v původním prostředí

Muzejní exponáty nebyly vždy muzejními exponáty. Dříve plnily nejrůznější funkce, byly součástí přírody nebo běžnou složkou lidských životů. Barokní náboženské obrazy zavěšené v expozici nebo starověké šperky ve skleněné vitríně jsou vytržené ze svého původního kontextu a je těžké si představit jejich dřívější smysl. Jak vypadal svět, do nějž náležely? Co dalšího je obklopovalo? Jaké nesly významy? Komu patřily? Jací lidé je využívali?

Exponáty jsou fyzickým mostem do vzdálené reality, kterou lze nyní znovu vykreslit. Obrazové a video generátory (například MidJourney nebo Sora) dokáží přiblížit ztracené světy a usnadnit návštěvníkům pochopení významu vystavených předmětů. Nejrůznější simulace, od dioramat přes film až po virtuální realitu, nejsou sice v muzejní praxi ničím novým, až doposud jejich tvorba ale znamenala značné náklady. Nyní je však možné tyto imitace tvořit automatizovaně a v řádu jednotek sekund. Dnes je snadné nachystat různé varianty prostředí, kolorovat černobílé fotografie, re-generovat ztracené části děl nebo vytvořit živá videa ze statických obrazů.

Cestopis z 18. století s emoji ikonou. Generováno s pomocí MidJourney v6. Prompt: 18th century travelogue, old book, leather cover, smile emoji face icons, soft light grey background, softbox

Každý může mít svého osobního průvodce

Pro milovníka motorek JAWA bude technický plán „Péráka” poutavější než Slovanská epopej. Pro fanouška Harryho Pottera mohou být historické nástroje z alchymistické dílny lákavější, než korunovační klenoty. Nejzajímavější předměty nejsou ty nejvíce na očích. Skutečně pozoruhodné exponáty nemusí být ty nejpopulárnější, ale ty, ke kterým se člověk dokáže nejvíce vztáhnout. Nalézt objekty odpovídající osobnímu vkusu však může být obtížné. I menší muzeum vystavuje stovky exponátů v desítce sálů. Času je však obvykle málo, po nějaké době návštěvník ztratí pozornost. Místo „pravých zázraků” vidí jen zástup „lapačů prachu”, které mu mnoho neříkají. A pokud se mu náhodou podaří nalézt skutečně zajímavý exponát, je to často až v okamžiku, kdy mu chybí energie k jeho prozkoumání. (A nebo v momentě, kdy zazní upozornění na blížící se konec otevírací doby.)

Také zde lze využít nové přístupy. Doporučovací algoritmy poháněné strojovým učením mohou fungovat jako osobní průvodce. Dokáží navrhovat personalizované trasy napříč muzeem podobným způsobem, jako sestavují playlisty na Spotify nebo feed na Instagramu. Zkuste si představit, že vstoupíte do muzea v doprovodu jeho hlavního kurátora, který navíc zná vaše osobní zájmy i díla, která se vám líbila v minulosti. Ten se nejdříve zeptá se na vaší aktuální náladu a na čas, který chcete v prostorách strávit a poté vám doporučí exponáty, které byste neměli minout. Takový algoritmus pomůže každému návštěvníkovi najít ta nejzajímavější zákoutí a odhalit pravé poklady.

Římský milník s ikonou z online map. Generováno s pomocí MidJourney v6. Prompt: ancient roman milestone, map pointer icon relief carved in stone, latin inscription, soft light grey background, softbox

Najít skvělou výstavu může být snadné

Jeden z Murphyho zákonů by mohl znít: „O nejlepší výstavě se dozvíte, až po jejím konci.” Nebo možná: „O nejlepší výstavě v Paříži se dozvíte, až když se vrátíte domů do Prahy.” Získat přehled v nabídce muzeí může být složité, zejména když přijíždíte jako turista do některé z kulturních metropolí. Bez důkladné rešerše je člověk odkázán na přeplněné značkové instituce, nebo riskuje, že jej polapí některá z turistických pastí. Menší muzeum přitom často zůstane bez povšimnutí. Navzdory tomu, že právě jeho program může být pro vás tím nejzajímavějším a že se nachází jen dva bloky od vašeho hotelu. Chybí však způsoby, jak se o něm dozvědět. Jak snadno nalézt výstavu, která bude odpovídat zájmům konkrétního cestovatele.

I v tomto případě lze využít současné technologie. Průvodce, který zná váš vkus, vám dokáže napovědět, kam příště zajít. Ať už plánujete cestu do vzdálené kulturní metropole, nebo jen přemýšlíte, co nového lze objevit ve vašem domovském městě. Digitální asistent umí nacházet inspirující exponáty v rámci konkrétní expozice, ale také provádět návštěvníka napříč muzei. Podle jeho zájmů a preferencí mu odhalí i místa, která nejsou zařazena v Top 10 na Tripadvisoru. Fanouškovi umělecké fotografie ukáže méně známou galerii a znalci prehistorie odhalí skrytou archeologickou kolekci. Jeho znalosti usnadní cestu k autentickému muzejnímu prožitku.

Další příležitostí je schopnost algoritmů rychle reagovat na aktuální témata. Muzea se nenacházejí v uzavřené bublině, ale jsou součástí okolního světa. Živé problémy plnící veřejnou diskuzi, od politiky po životní prostředí, přitom mají své paralely i ve výstavních sálech. Doporučovací systémy nemusí být statické, ale mohou sestavovat trasy komentující současné dění. Dynamicky nabízet expozice a exponáty se vztahem k dnešku, a tím posilovat relevanci muzeí vůči nynější společnosti.

Připojte se

Nové technologie nebývají jen růžové. Také v případě inteligentních systémů zůstávají otevřené otázky ohledně jejich „halucinací”, etických a environmentálních dopadů i směrem k ochraně osobních dat. Integrace by tedy měla probíhat s vědomím nedostatků těchto algoritmů a se snahou o snižováním případných rizik. Muzea by však neměla tyto nové nástroje odmítat, ale naopak aktivně hledat způsoby, jak je smysluplně využít.

Jak bylo řečeno výše, zapojení umělé inteligence a strojového učení do muzejních expozic představuje významný krok směrem k obohacení návštěvnického prožitku. Tato technologie disponují téměř magickou schopností „oživit” exponáty a představit je atraktivnějším způsobem. Osobní průvodci v podobě doporučovacích algoritmů mohou pomoci najít exponáty, které nejvíce odpovídají individuálním zájmům. Generativní AI dokáže simulovat původní prostředí a snadno vykreslit vystavené předměty v obohacujícím kontextu. Jazykové modely jsou schopny zprostředkovat personalizovanou a přístupnou komunikaci, překonávající jazykové, kulturní či znalostní bariéry. Mají potenciál vytvořit poutavější zážitek, oslovit širší veřejnost i podpořit inkluzi. S jejich zapojením se muzea stávají více relevantní pro současnost.

V Cabinet of Wonders se věnujeme hledání smysluplných průsečíků umělé inteligence a muzejního prostředí. Připravujeme mobilního průvodce, který naplno využívá schopnosti umělé inteligence a tvoří unikátní prožitek šitý na míru každému návštěvníkovi. Máte-li chuť s námi spolupracovat, budeme rádi, když se ozvete!

---

Lukáš Pilka je zakladatelem a ředitelem Cabinet of Wonders. Je také digitální designér, inovátor, programátor, podcaster a nadšenec do starého i nového generativního umění. V roce 2022 dokončil své Ph.D. zaměřující se na využití počítačového vidění a neuronových sítí k automatické klasifikaci uměleckých děl. Lukáš je také spoluzakladatelem softwarové společnosti BlueGhost, tvůrce experimentální aplikace DigitalCurator.art, a iniciátor projektu Otevřené sbírky.