Evropský projekt Europeana prošel od svého založení v roce 2008 podobně dynamickou proměnou, jako samotná oblast digitálního kulturního dědictví. Z prostého portálu na vyhledávání digitalizovaných sbírek se Europeana proměnila v robustní digitální infrastrukturu, která poskytuje přístup ke kulturním datům více než tří tisíc organizací. Tato evoluce od "digitální vitríny" ke "kulturnímu datovému prostoru" přenesla důraz z centralizace na interoperabilitu, sdílené standardy a mezinárodní spolupráci napříč kulturními institucemi. Právě tato témata byla klíčová i pro konferenci Europeana 2025, která přinesla shrnutí aktuálních trendů a výzev v oblasti digitálního kulturního dědictví.
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=asGSznpgNhE&list=PLqmcH-mOlMLyfIKFbGRsnJQJ590Snqn6P&index=24
Umělá inteligence jako nový kolega
Mottem letošní konference byla ochrana, uchování a recyklace digitálních dat, nejdiskutovanějším tématem se však jednoznačně stalo využití umělé inteligence v paměťových institucích. Příspěvky pracovníků muzeí, archivů či kulturních památek potvrdily, že se AI stává běžným pracovním nástrojem, který umožňuje efektivněji vyhledávat obsah, analyzovat data, katalogizovat sbírky nebo interpretovat artefakty. Ve Švýcarském federálním archivu tak například AI program Archipanion umožňuje extrahovat data z tisíců osobních karet, zatímco pro fotografický archiv kanadského muzea Galt zajišťuje vyhledávání podle libovolného slova či fráze. Mezi účastníky konference ovšem nepanoval čistý technooptimismus, naopak se živě diskutovaly i problémy spojené s překotným rozšířením AI nástrojů, jako například porušování autorských práv či zkreslování dat.
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=mfk0kybXYRw&list=PLqmcH-mOlMLyfIKFbGRsnJQJ590Snqn6P&index=6
Bezpečnost a etika v digitálním prostoru
Dalším z palčivých problémů, které vstup paměťových institucí do digitálního prostoru stále častěji přináší, je nebezpečí kyberútoků. Vedle šifrovacích útoků se vážnou hrozbou stává dezinformační užití publikovaného obsahu, jako například úprava obrazů pro šíření nenávistné či manipulativní agendy. Instituce by proto měly dbát nejen na digitální zabezpečení technické infrastruktury, ale také promýšlet způsoby zveřejňování problematického obsahu. Řešením může být důsledná kurátorská kontextualizace publikovaného obsahu, zajištění různých úrovní přístupu nebo omezení podmínek užití. V Muzeu dějin Rakouska užívají také specifický způsob fotografování, který se vyhýbá líbivé estetizaci předmětů nebo zdůrazňování problematické symboliky.
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=mfk0kybXYRw&list=PLqmcH-mOlMLyfIKFbGRsnJQJ590Snqn6P&index=6
Budoucnost digitalizace je prostorová
V úvodu konference bylo ohlášeno pokračování evropské kampaně Twin it!, která je součástí propagace trojrozměrné digitalizaci kulturního dědictví. Výstupem první části kampaně je sbírka vysoce kvalitních 3D modelů kulturních památek z různých evropských zemí, kolekce ale bohužel neobsahuje žádný příspěvek z České republiky. Pokračování kampaně tak může nabídnout podporu a zviditelnění českým organizacím, které se aktuálně zabývají 3D digitalizací kulturních památek. Mnohé z konferenčních příspěvků ukázaly, že trojrozměrná digitalizace nachází stále širší využití nejen při reprodukci a ochraně artefaktů a památek, ale také při interpretaci kulturního dědictví. V rámci panelu Vyprávět příběhy s technologiemi: XR, 3D a AI pro kulturní dědictví, byla také představena unikátní platforma XReco, která umožňuje jednoduše vytvářet, spravovat a sdílet 3D a XR obsah.
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=o0CzzCj30sA&list=PLqmcH-mOlMLyfIKFbGRsnJQJ590Snqn6P&index=22
Česká digitální (ne)přítomnost
V případě Europeany naštěstí neplatí, že kovářova kobyla chodí bosa - letošní konference byla plně přístupná online a všechny příspěvky jsou nyní veřejně dostupné na YouTube kanále. Diskutovaných témat bylo mnoho, kromě výše zmíněných se intenzivně řešila také otázka zapojení komunit, sjednocování standardů pro digitální archivaci nebo záchrana ohroženého kulturního dědictví. Právě k tématu pomoci při záchraně kultury, konkrétně záchraně knihovních sbírek ohrožených válečným konfliktem na Ukrajině, se vztahoval jediný český příspěvek Jitky Neoralové, která působí jako vedoucí vývoje a výzkumu v Národní knihovně ČR. České knihovny a Národní památkový ústav se také výrazněji zapojují do digitálního sdílení sbírek na samotné Europeaně, což v mnohém odraží rozdíl mezi profesionalizací digitalizace v českých knihovnách a muzeích. Česká muzea by nepochybně přivítala větší propojenost a spolupráci při ochraně, uchování a prezentaci digitálních dat, to se však neobejde bez systematické podpory ze strany zřizovatelů a profesních organizací.