Připravili jsme pro vás doporučení pro všechny části vyprávění v průvodci Cabinet of Wonders – od úvodu do muzea či galerie, přes návrh trasy a témat až pozastavení u konkrétních exponátů.

Určete si, komu vyprávíte a proč

Než začnete s tvorbou průvodce Cabinet of Wonders, zamyslete se nad jeho cílem a cílovou skupinou. Jasně definovaný účel vám pomůže určit vhodný obsah, styl i jazyk vyprávění.

• Cílová skupina: Zamyslete se, kdo bude audioprůvodce nejčastěji využívat - Rodiny? Turisté? Odborníci? Děti? Přizpůsobte tomu jazyk, hloubku i odbornost obsahu.
• Určení cíle: Chcete obohatit zážitek, pobavit, rozšířit přístupnost nebo edukovat? Zvažte také, jak průvodce doplní vaše stávající výstupy – např. fyzické popisky, katalogy, aj.

V úvodu řekněte, co muzeum nabízí

Úvod o muzeu/galerii je první část vyprávění, kterou Cabinet of Wonders návštěvníkovi nabídne při vstupu do muzea nebo už před jeho návštěvou. Mělo by obsahovat:

• Přivítání a představení muzea/galerie: Uveďte, čím je vaše instituce jedinečná a na co se zaměřuje. Nezapomeňte ani na samotnou budovu. I ta je jistě pozoruhodná.
• Popis prostoru a expozic: Stručně vysvětlete členění muzea, kde se nachází stálé expozice a pro koho jsou určeny. Nedoporučujeme zmiňovat krátkodobé výstavy a informace, které se často mění, tak aby úvod zůstal aktuální a nemuseli jste ho za pár týdnů měnit.
• Stručný návod na použití audioprůvodce: Vysvětlete nabídku tras, používání QR kódů a také ovládání přehrávače – možnost přeskočení obsahu, zastavení vyprávění, aj.
• Kam pokračovat: Naznačte návštěvníkovi kam v muzeu dále pokračovat a popřejte mu příjemnou prohlídku.

Navrhněte trasu s délkou do 60 minut

Nejprve si připravte scénář trasy – pro koho je určena, kde začíná a končí, kolik má zastavení a jak dlouho trvá. Celková délka by neměla přesáhnout běžnou prohlídku, ideálně do 45–60 minut i s přesuny. Tato doba je u většiny návštěvníků limitní pro udržení pozornosti. U dětí nebo návštěvníků se zrakovým nebo sluchovým postižením je doba ještě kratší (podle odborných studií takový člověk má zkrácenou dobu kdy dokáže plnohodnotně vnímat podněty). Volba počtu zastavení je individuální a závisí na velikosti muzea, době přesunů a složitosti expozice, která ovlivňuje čas potřebný k jejímu vnímání. Neexistuje univerzální doporučení – hledejte rovnováhu mezi atraktivitou poslechu a možným zahlcením návštěvníka. Cabinet of Wonders umožňuje rychle vytvořit trasu, otestovat ji s návštěvníky a upravit dle potřeby, včetně počtu zastavení.

• Úvod trasy: Jasně uveďte, co návštěvníky čeká, kde trasa začíná a kam se v budově mají přesunout.

• Dynamika poslechu: Na začátku se návštěvníci soustředí nejvíce. Využijte toho a nabídněte jim nejzajímavější příběhy a klíčové informace.
• Zastavení: Střídejte atraktivní exponáty nebo místa o kterých chcete mluvit s těmi, které vyžadují hlubší kontext nebo znalost tématu.
• Konec trasy: Doporučte další kroky, například návštěvu kavárny, obchodu či navazující expozice v muzeu.

Držte délku vyprávění u jednoho zastavení pod 2 minuty

Délka jednotlivých vyprávění by neměla přesáhnout 2 minuty, což odpovídá přibližně 260–320 slovům nebo 1 300–1 900 znakům v češtině. I když vám Cabinet of Wonders technicky umožňuje delší vyprávění, studie jasně potvrzují, že u dlouhých nahrávek se snižuje pozornost posluchačů. Naopak příliš krátké stopy (méně než 30 sekund) nemusí poskytnout dostatek informací. Ideální je vyvážený obsah – stručný, poutavý a s jasným sdělením.

Snažte se zaujmout hned první větou

Ve vyprávění u jednotlivých zastavení se snažte okamžitě upoutat pozornost. Na začátek dejte důležité informace, které návštěvníka zaujmou a zamyslete se i nad atraktivní formou – například:

Je působivější i srozumitelnější než:

Hlavní část věnujte kontextu a příběhům, které posluchače vtáhnou do děje. Na závěr, pokud je to vhodné, propojte obsah s dalším zastavením, aby prohlídka působila přirozeně a plynule.

• Doporučený poměr informací ve vyprávění podle knihy Writing for Museums od M. Wallace:
  • 20 % – úvodní popis předmětu
  • 60 % – jádro, kontext a zajímavosti
  • 20 % – přechod k dalšímu tématu/zastavení

Rozšiřte fyzické popisky o další zajímavosti

Průvodce by neměl jen kopírovat tištěné popisky v instalaci, ale doplňovat je o nové informace, zajímavosti a příběhy. Je důležité jasně rozdělit roli textů na výstavě a audio vyprávění – například ponechat na popiskách základní fakta a v průvodci nabídnout širší kontext či další tematické vyprávění. Fyzické popisky mohou také sloužit jako upoutávky na průvodce. Cabinet of Wonders vám umožní omezit tištěné popisky a návštěvníky nezahltit dlouhými texty, což bývá jedna z nejčastějších nepříjemností při návštěvě muzeí a galerií.

Vyprávějte příběhy, ne jen fakta

Vyprávění by mělo nabídnout víc než jen fakta – přidejte příběhy, zajímavosti nebo nečekané souvislosti. Zahrňte do průvodce témata, na která se návštěvníci často ptají. Zajímají je nejen informace o samotné výstavě, ale i širší kontext – například cena exponátů, jak se dílo dostalo do muzea nebo detaily jeho vzniku. Aktivně zjišťujte, co návštěvníky zajímá a baví. Nebojte se humoru, návštěvníci ocení „fun facty“ i poutavé anekdoty.

Mluvte méně formálně, jako ke kamarádovi

Audioprůvodce by měl být srozumitelný a přátelský, jako byste provázeli kamaráda/ku nebo známého/ou. Vyhněte se strohému nebo příliš formálnímu stylu.

• Zvolte vypravěče: Přemýšlejte, kdo bude v audioprůvodci „mluvit“. Nejjednodušší je neutrální hlas. Vyprávění však lze pojmout i z pozice kurátora/ky expozice, historické nebo fiktivní postavy. Narace v podání významné osobnosti přidává na autentičnosti i poutavosti – hodí se často do památkových objektů anebo u výstav a expozic spjatých s konkrétním autorem/kou. Klade však větší nároky na přesnost biografických faktů i na styl.
• Používejte první osobu množného čísla: Oslovení „my“ místo „ty“ působí přirozeněji a přibližuje se reálnému zážitku s průvodcem. Například:

Zní lépe než:

Buďte jasní a srozumitelní

Jazyk průvodce by měl být jednoduchý a přístupný. Neplýtvejte slovy – pozornost posluchačů je kratší než při čtení knihy.

• Používejte krátké věty i krátká a známá slova: Slova delší než 4 slabiky nezní v mluvené řeči přirozeně. Věty by měly obsahovat max. 10–15 slov.
• Omezte přesná data a názvy: Století obvykle stačí, příliš mnoho detailů a údajů posluchače zbytečně zahltí a unaví.
• Přizpůsobte odbornost cílové skupině: Například: U návštěvníků z ciziny, kteří nejsou obeznámeni se základy české historie, kultury a lokálních kontextů, je důležité začít s vysvětlením základních informací. Nepředpokládejte, že mají znalosti, které jsou všeobecně v Česku známé - jako třeba, kdo byl Bedřich Smetana nebo Karel IV.

Podpořte interakci posluchače s exponátem nebo místem

Pomozte posluchačům k aktivnímu vnímání a pozorování fyzického díla – používejte ukazovací zájmena jako tento obraz, tahle socha nebo podněcovací slovesa všimněte si, podívejte se. Výzkumy ukazují, že lidé se instinktivně dívají tam, o čem zároveň slyší. Využijte potenciálu simultánního zážitku – s Cabinet of Wonders zapojíte sluch i zrak zároveň. Vyhněte se proto popisu věcí, které nejsou vidět nebo jsou špatně dostupné.

Zaujměte pomocí řečnických otázek

Podněcujte návštěvníka pomocí rétorických otázek k přemýšlení. Následně i odpovězte. Tím podpoříte interakci a vtáhnete posluchače více do vyprávění a dialogu.

Nabídněte základní i rozšiřující vyprávění

Ne každý návštěvník chce slyšet stejnou míru detailů. Pokud chcete k některému zastavení poskytnout více obsahu, než který máte k dispozici na 2 minuty, zvažte jeho rozdělení do dvou verzí nahrávek – např. základního a rozšiřujícího vyprávění. První nahrávka poskytne klíčové informace, zatímco druhá nabídne širší kontext pro ty, kteří chtějí vědět více. Cabinet of Wonders umožňuje vytvořit více nahrávek a QR kódů pro jeden exponát nebo místo.